Zvýšená tělesná teplota není nemocí, nýbrž příznakem, který může signalizovat přítomnost choroby. Je součástí boje organismu proti původcům infekce. Proto teplotu do 38,5 °C nemusíme snižovat.
Při teplotě vyšší než 38,5°C již podáváme léky. Jsou pouze dvě látky na snížení horečky u dětí – Paracetamol a Ibuprofenum.
V lékárně je dostanete pod různými názvy, ale účinná látka je stále stejná:
Paracetamol – např. Paralen, Panadol
Ibuprofenum – např. Brufen, Ibuprofen, Ibalgin, Nurofen, APO-ibuprofen, Ibumax
Obě tyto látky můžete dostat ve formě tablet, sirupu nebo čípků a obě jsou volně prodejné (bez receptu). Dávkování je uvedeno na krabičkách, důležité však je vědět, že stejnou látku můžete podat nejdříve po 6 hodinách. Tyto dva preparáty lze však kombinovat.
Nikdy nepodáváme dětem do 15 let Acylpyrin, Aspirin a jiné léky s obsahem kyseliny acetylsalicylové pro možnost vzniku život ohrožujícího stavu.
Dále je možné ke snižování horečky použít fyzikální metody - zábal, omývání vlažnou vodou, zejména nedojde-li k poklesu teploty po podání léků Velmi důležité při léčbě horečky je také dostatek tekutin.
Při nejasné příčině teplot nebo přítomnosti teplot, které trvají delší dobu, je vždy nutné vyhledat lékaře.
Při ošetřování průjmu či zvracení nezáleží na původci obtíží, důležité je udržet dobrou hydrataci dítěte. Čím je dítě menší, tím rychleji se může dehydratovat.
Zpočátku dáváme tekutiny po lžičkách, nejlépe studené (zklidňují žaludek), ale často. Pokud dítě nezvrací, může vypít i více pití najednou. Podáváme černý čaj slazený hroznovým cukrem, vodu, neochucenou minerálku bez bublinek, nebo speciální rehydratační roztoky z lekárny, např. Kulíšek, ORS,..
Pokud ale dítě tekutiny odmítá nebo stále zvrací je nutná kontrola lékařem - hrozí větší ztráta tekutin a v některých případech je nutno podat dítěti tekutiny nitrožilně za hospitalizace v nemocnici (čím je dítě mladší, tím je více dehydratací ohroženo).
Důležitá je i dieta - zpočátku je možno podávat dle chuti dítěte piškoty, starší pečivo, banán apod., později při zlepšení stavu je nutno udržet racionální dietu s vyloučením mastného a smaženého jídla, mléka, uzenin, atd. Vhodná je vařená rýže, těstoviny, brambory, pečené kuřecí maso bez omastku, apod. Dietu uvolňujeme jen pozvolna, trvá cca 2-3 dny než se vrátíme k běžnému stravování.
Při zhoršeném fyzickém stavu dítěte je vždy nutno vyhledat lékaře.
Z léčiv doporučuji přidat probiotika (Laktobacily, Biopron, Enterol,..) a při vodnatém a častém průjmu Tasectan, Smectu a pod.
Rýma je akutní zánět sliznice nosu, nejčastěji způsoben viry
Doporučení: obecně spíše chladnější a vlhčí vzduch, zvýšená poloha ve spánku.
K čištění nosu a oplachům je nejvhodnější mořská voda ve formě sprejů (Sterimar, Physiomer, Quixx), u kojenců kapky Libenar- kapat nebo vytírat
Na ucpaný nos jsou doporučené nosní kapky (Nasivin, Olynth, Vibrocil,...), které sníží otok nosní sliznice. Používají se 3x denně, hlavně před spánkem. Nemají se užívat déle než 7-9 dní, jinak vznikne na nich závislost sliznic.
Kašel je reflex, nejedná se onemocnění, ale zatím pouze o příznak. Chrání nás před vniknutím cizího tělesa do průdušnice, průdušek,... Je nejčastěji vyvolán viry, které poškozují sliznici průdušnice nebo průdušek. Sliznice jsou poškozené, suchost dráždí ke kašli, jindy je zvýšená tvorba hlenu. Kašel můžeme rozdělit obecně na suchý a vlhký.
Doporučení:
Suchý - tzv. neproduktivní kašel, „poštěkávání“. Léky tlumící suchý a dráždivý kašel nazývané antitusika (Sinecod, Tussin, Ditustat, Robitussin na suchý kašel, ...). Při výrazně dráždivém kašli je kombinujeme s léky snižující tvorbu hlenů antihistaminika (Fenistil, Dithiaden, Zyrtec, Aerius,..). Virový kašel může trvat 7 – 14 dní. Při zhoršujícím se kašli je vždy třeba návštěva lékaře. Doma je vhodná zvýšená poloha těla a vlhčení vzduchu.
Vlhký - produkce hlenu – často navazuje na fázi suchého kašle. Doporučují se léky na vykašlávání nazývané expectorancia (bylinné – Hedelix, Bronchipret, Prospan, další Mukosolvan, Bromhexin, ...). Tyto léky podávat nejpozději do 14 hod. odpoledne, jinak by se tvořil hlen ve spánku, který by více dráždil ke kašli. Opět platí zvlhčovat vzduch, zvýšená poloha těla a při zhoršování kašle je potřeba návštěva lékaře.
Při náhle vzniklých, pravidelných záškubech celého těla či jeho částí se může jednat o křeče. Příčina křečí může být různá, v dětském věku se jedná nejčastěji o projevy febrilních křečí nebo epilepsie.
V rámci první pomoci se nesnažíme dítěti nic strkat do pusy, nerozevírat čelisti, omezovat v pohybu atd., protože bychom svým zásahem mohli dítěti ještě více ublížit, či by dítě v rámci záchvatu mohlo ublížit nám (např. prokousnout nám prst při křeči, dítě má v tu chvíli neuvěřitelnou sílu). Zajistíme bezpečné místo (např. ze židle položíme na zem), kontrolujeme pohledem průběh záchvatu a životní funkce dítěte a vždy voláme RZP.
Po stanovení diagnosy vás lékař vybaví preventivními léky, aby k dalším záchvatům nedocházelo nebo docházelo jen sporadicky.
Při febrilních křečích (křeče při teplotě) se důsledně sráží teplota, při záchvatu se dává Diazepam v doporučené dávce do zadečku ve speciální tubě.
Při epilepsii dostává dítě určené léky pravidelně každý den, při záchvatu dostává také Diazepam v doporučené dávce do zadečku ve speciální tubě.